Jak ses po návratu na trávník cítil? Zvládl jsem celý zápas, z čehož mám radost. Na hřišti jsem se cítil skvěle, jen musím přiznat, že mi v současné době ještě trochu chybí fyzička. Jinak to bylo v pohodě, na zápas jsem se velmi těšil.
Uvidí tě ještě na jaře fanoušci v dresu A-týmu? Pevně v to doufám! Jsem připravený a budu čekat na šanci. Až mě budou trenéři potřebovat, budu připraven naskočit.
Původně jsi měl v sestavě chybět jen kratší dobu, nakonec se z toho ale vyklubalo takřka celé jaro. Co se stalo? Bylo to hrozné. Původně jsem šel na artroskopii a měl jsem být za dva tři týdny v pohodě. Ale po dvou týdnech, kdy jsem byl už v plném tréninku a skoro v pohodě, jsem do kolena dostal infekci. Ta to pořádně protáhla.
Jaké komplikace ti přinesla? Týden jsem ležel v nemocnici, noha mi úplně ochabla. Musel jsem začínat skoro od nuly. V jednu chvíli jsem skoro ani neuměl pořádně chodit. Jsem opravdu rád, že už to mám za sebou. Po celém zápasu se teď cítím skvěle.
Asi nebylo zrovna příjemné sledovat jarní část jen z tribuny, navíc jako kapitán? O to to bylo samozřejmě horší. Jsem jako kapitán nějakým způsobem zodpovědný za tým. Bylo to hrozně těžké jenom koukat na kluky, jak na hřišti válčí o záchranu, když jsem jim nemohl vůbec pomoct.
Věříš, že bys mohl nastoupit už v sobotu proti Jablonci? Určitě bych naskočit chtěl! Je to přeci jen derby. Jsem tu navíc služebně nejstarší hráč, tak to vnímám trošku jinak. Rozhodně bych rád hrál a pomohl týmu, abychom derby tady U Nisy zvládli.
Spoluhráči po posledních zápasech říkali, že je v této chvíli s jistou záchranou jejich hlavním cílem přeskočit do konce sezony Jablonec. Souhlasíš? Nechceme se samozřejmě koukat jenom na Jablonec, prostě chceme skončit co nejvýš v tabulce. Ale můj osobní cíl je především v tom domácím derby v sobotu zvítězit!
