Proti Spartě jste se ani jednou neprosadili, šance jste přitom měli. Která situace tě nejvíc mrzí? Zdálo se mi, že jsme měli šance hlavně v první půli. Vlastně hned v úvodu, kdy šel míč na Kébu na zadní tyči. Tam kdyby to spadlo... Jenže Lafata vystřelil a dal z toho góla. I když i po poločase jsme pár šancí měli. Byl to podle mě takový remízový zápas.
Co se stalo u jediné inkasované branky? Byla to taková slabší chvilka. Já se nalepil na Aleše Čermáka, ten udělal pohyb a já se už nestihl chytit s Lafym. Dostal spoustu prostoru, vystřelil a já to ještě smolně tečoval.
V mnoha případech se zdálo, že vaše ofenziva končí u vápna soupeře. Souhlasíš? Měli jsme spíš takové pološance. Kdybychom se líp cpali do vápna, podle mě by to gólem skončilo. Po centru Mikuly tam byla šance, po mém centru zase Ekpai hlavičkoval do Karavajeva. Šance na to dát gól jsme měli. Jenže jsme ani jednu nedotáhli do konce.
Soupeři chyběla ze zdravotních důvodů řada hráčů, věřili jste, že Spartu tím spíš můžete porazit? Sparta je v takové situaci, že jsme si říkali, že bychom s nimi mohli bodovat. Samozřejmě, je to pořád Sparta, ale nejeli jsme sem s cílem zalézt. Naopak, chtěli jsme je nahánět po celém hřišti a rozhodně vyhrát.
Utkání bylo jistě náročné na kondici. Jak těžké bylo se v závěru neustále přesouvat z jedné strany na druhou? Bylo to nesmírně náročné. Ve druhé půli jsme tlačili, Sparta hodně hrozila z brejků a my jsme měli problém je pokrývat. Hodně tam vyjížděl třeba Timy Konaté, sprinty dozadu pro nás byly velmi složité.
I po porážce už máte definitivně jistou záchranu. Je teď náročné hledat motivaci do dalších kol? Už jsem to říkal před týdnem, motivaci rozhodně máme. V první řadě chceme přeskočit Jablonec. Příští sobotu s nimi hrajeme derby, chceme ho zvládnout!
