Věděli jste, že si v případě výhry můžete zajistit poháry, byli jste o to nervóznější? Nemyslím, že nervóznější, ale Brno hrálo nepříjemný systém na pět obránců. Měli jsme problém se dostat k bráně, vytvořili jsme takové pološance, k ničemu víc nás nepustili, bránili výborně. V druhém poločase jsme sice vstřelili čtyři branky, ale dvě dostali. Nicméně pro diváka muselo být střetnutí velmi atraktivní.
Jak duel vypadal vaším pohledem? Bylo to divoké utkání, nicméně jsme ukázali velký týmový charakter. Je tady spoustu mladých hráčů, ale přesto bylo vidět, jak jsme vyspělí a zaslouženě jsme vyhráli. Navíc se mi podařilo dát branku. To čekání bylo velmi dlouhé, tak jsem rád, že mi to tam konečně spadlo.
Pamatujete vaší poslední trefu v české nejvyšší soutěži? Tuším, že to bylo na Žižkově, když mi bylo 21 let, neboli pět roků zpátky. Podařilo se mi od té doby dát branku v českých i evropských pohárech, v lize však nikoliv.
Jak byste váš gól popsal? Propadlo to brankáři mezi nohama. Ve snaze vsítit vyrovnávací gól měli hosté obranu velmi vysunutou. Po jednom ze soubojů se k nám odrazil, Isaak Sackey mi skvěle nahrál do běhu. Měl jsem v hlavě, že to chci nasměrovat mezi nohy a podařilo se mi to přesně takto udělat. Je to skvělý pocit.
Co se po bezbrankové první půli stalo, k vidění bylo šest gólů... Bylo to dramatické, takto jsme to určitě nechtěli. Vedli jsme 1:0 a poté, nechci říct po mojí chybě, ale mohl jsem jít do brejku a obránci mi sebrali balón, jsme z protiútoku inkasovali. Měl jsem pocit, že musím týmu něco vrátit, a proto jsem rád za tu trefu.
Asi budete sledovat souboj Teplic se Spartou, stále je teoretická šance posunout se do konce sezóny z třetího místa na druhé... Třetí místo, co zatím máme, je zcela zasloužené. Samozřejmě nějaká teoretická šance tam na druhou příčku je, ale pro nás bylo nejdůležitější vybojovat účast v pohárech, což se nám podařilo. Co bude navíc, už bude jen bonus. Hrajeme na Spartě, budeme chtít vyhrát. Půjdeme do souboje s čistou hlavou a uvidíme, co se stane.
