FC Slovan Liberec | Talent Dominik Gembický: Zahrát si jednou za áčko? To by byl sen!
Menu Další Zavřít Zavřít
08.05.2018

Talent Dominik Gembický: Zahrát si jednou za áčko? To by byl sen!

Dominik Jakubec
Liberec - Přestože Dominik Gembický v osmnácti letech hraje svou premiérovou sezonu v juniorce, okamžitě se vypracoval mezi její nejvýraznější tváře. S jedenácti góly je navíc šestým nejlepším střelcem Juniorské ligy. Mladý útočník v této sezoně ukazuje, že by z něj mohl vyrůst další úspěšný absolvent mládežnické akademie Slovanu. "Hlavně na sobě ale musím dál makat," ví moc dobře.

V Liberci jste prošel řadou mládežnických kategorií. Odkdy vlastně dres Slovanu oblékáte?
Přišel jsem do Slovanu na střídavý start v kategorii U14 ze Semil. Měl jsem to tehdy tak, že jsem trénoval v Semilech a hrál za ně důležité zápasy. Do Liberce jsem jenom jezdíl na utkání, když se to zrovna hodilo. Po techto střídavých startech se klub rozhodl, že mě vezme na hostování, a po mém přesunu do devatenáctky mě koupil. Od té doby jsem definitivně hráčem Slovanu.

Byl jste už předtím fanouškem Slovanu?
Když jsme se s tátou jeli podívat na ligu, vždy to bylo jedině do Liberce. Fandili jsme mu. Táta sice dřív hrával na Moravě, takže spíš fandíval Baníku Ostrava, ale já jsem byl fanouškem Slovanu.

Váš otec byl fotbalistou?
Ano, vyrůstal v akademii Baníku a dotáhl to i do reprezentace do sedmnácti a do osmnácti let, ale trápila ho zranění. Nejvýš hrál v juniorce Ostravy, potom už šel do nižších soutěží, třeba do divize. Ale dá se říct, že mám díky němu fotbal v genech.

Letos jste v osmnácti letech poprvé vstoupil do Juniorské ligy. Lépe řečeno doslova jste do ní vlétl, aktuálně jste s jedenácti brankami nejlepším střelcem Slovan a šestým nejlepším střelcem soutěže. To musel být snový start?
Kdyby mi tohle někdo před sezonou řekl, nevěřil bych mu. Hlavně podzimní část byla jako sen. Po chvíli jsem patřil mezi nejlepší střelce Juniorské ligy, navíc jsem byl zvolen hráčem 9. kola, což pro mě hodně znamenalo. Přeci jen patřím mezi nejmladší hráče v lize. Hrál jsem ve velké euforii, dával jsem góly, dařilo se mi skoro vše, na co jsem sáhnul. Na jaře se mi na to zatím nedaří tolik navázat, ale doufám, že se opět chytnu.

Přitom vašemu týmu se na jaře dařilo, po stíhací jízdě jste se posunuli do elitní šestky...
Naším cílem bylo postoupit do nadstavby o titul, chodilo nám pomáhat dost kluků z áčka. Projevilo se to i na naší hře. Bylo znát, že jsou zkušenější, přinesli do naší hry kvalitu. Pro některé spoluhráče to možná bylo trošku tvrdé, protože kvůli tomu vypadli ze sestavy, ale jinak to mělo rozhodně pozitivní efekt. A nakonec se nám i podařilo postoupit.

Jak těžké je pro fotbalistu vypořádat se s tím, že kvůli případnému příchodu hráče z A-týmu vypadne ze sestavy?
Každého to trochu mrzí, možná i naštve, ale je to zcela pochopitelné. Hráči áčka mají přednost. Myslím, že se s tím kluci popasovali dobře, rozhodně tam nebyla žádná zášť.

K postupu do nadstavby vám pomohli také soupeři. Museli jste čekat, jak dopadnou dohrávky Sparty, nakonec jste se v šestce udrželi velmi těsně.
Pamatuji si ten rozhodující zápas Plzně se Spartou, který měl určit, jestli postoupíme do bojů o titul. Kdyby Plzeň vyhrála, hráli bychom jenom o umístění. S tátou jsme sledovali výsledek a najednou tam v závěru skočilo, že Plzeň dala gól. V tu chvíli už jsem si říkal, že je po postupu. Místo toho tam přibyl gól Sparty, byl to asi nějaký překlep. Hodně se mi ulevilo.

Předpokládám, že jste byl během zmíněného utkání nervózní?
Nebyl jsem z toho sice úplně na prášky, to ne, ale nervózní jsem byl. Když na to jenom koukáte a nemůžete to ovlivnit, je těžké zůstat úplně v klidu.

Také v nadstavbě se vám zatím poměrně daří. Doma jste porazili silnou Příbram i Spartu, zato venku jste dosud nevyhráli. Je to dané i tím, že vám v domácích duelech pomáhají hráči z áčka?
Jistě, to, zda přijdou na výpomoc hráči z A-týmu, se může projevit. Ale podle mě je to hlavně o přístupu. V Juniorské lize může kdokoliv porazit kohokoliv. Klidně můžete po poločase prohrávat o několik gólů, ale výsledek pak otočit. Když to vezmu z našeho pohledu, třeba propadák s Karvinou nebyl ani tak o tom, jestli máme v týmu hráče z áčka, ale o týmovosti a celkově o našem výkonu. Ten zápas jsme prostě nezvládli.

V osmnácti letech kromě fotbalu zároveň studujete střední školu. Jak těžké je skloubit fotbal se studiem či s dalšími aktivitami?
Když kombinujete školu s tréninky, už není moc času na takový ten osobní život, na nějaké návštěvy a podobně. Ve škole často řešíme absence, musíme dopisovat spoustu písemek. Učitelé občas bývají trochu naštvaní, že nemáme moc valnou docházku. Ale dá se to zvládnout. Když o školu máte zájem a chcete ji úspěšně absolvovat, je to možné. Fotbal není takovou překážkou, že by to nešlo.

Jakou školu vlastně studujete?
Studuji Obchodní akademii v Liberci. Snažím se na vzdělání klást co největší důraz. Samozřejmě mi i rodiče zdůrazňují, abych se pořádně učil. Řekl bych, že na to, jak často ve škole chybím, to zvládám celkem obstojně. (úsměv)

Předpokládám však, že vaším hlavním cílem je stát se profesionálním fotbalistou?
Přesně tak. Snem každého kluka je hrát jednou českou ligu nebo někde v zahraničí.

Věříte, že by se vám to mohlo povést právě ve Slovanu?
V současné chvíli si to ani neumím představit nikde jinde. Jsem hráčem Slovanu a mým cílem, kterého bych chtěl v první řadě dosáhnout, je posunout se do áčka. Když nepřijde nějaké zranění a budu mít i trochu štěstí, je to podle mě možné.

Jaká cesta podle vás vede k tomu, aby se hráč přes mládežnické kategorie postupně vypracoval až do vrcholového fotbalu?
Musíte makat, makat a znovu makat. Fotbalu musíte dávat skutečně sto procent, nejde to dělat jenom napůl. Pak už jenom musíte doufat, že jednou přijde příležitost.


Generální partner
Preciosa
Prémiový partner
Tipsport
Hlavní partneři
T-Mobile Renomia AUTO KP Plus Pregis Canis Pivovar Svijany
Další partneři
Eurovia Truhlářstv Hajlek Staco
Mediální partneři
eFotbal Hattrick